Dojmy z closed bety

• kovka
• 30.10.2015
• Gameinfo

Už z úvodního menu je patrné, že se díváme na silně ořezanou dávku zábavy. Nemožnost určit si mapu a herní mód jen podtrhuje ranou fázi vývoje. Díky tomu jsou i čekací časy o něco kratší, takže se pro potřeby testovací verze jedná o poměrně logické omezení.

 

 

Pohled do menu

 

Pod první slupkou naštěstí nalezneme libozvučnou symfonii. Omalovánkový grafický styl nepřekvapí snad už žádného zarytého fanouška Blizzardu a ostatní po prvotních průpovídkách propadnou kouzelné Tracer. O něco hůře už se bohužel hledá zalíbení v počáteční přípravné minutě každé hry, zvláště hrajete-li za defensivní stranu. Jako obránci jste nuceni pelášit přes celou mapu, abyste zaujali své pozice. Nevidím důvod, proč by se prvotní spawn point nemohl nacházet alespoň v polovině cesty. Za zmíněnou minutu stačí přeběhnout celé území i trpaslík Torbjörn, a jak má malé nožičky.

 

Dosáhl počet vítězných zářezů na pažbě alespoň čísla deset? Dozajisté už dokážete odpovědět na otázku podobnosti s TF2 či dokonce CS:GO, jak jsem s údivem několikrát zaslechl. Schválně nezapočítávám neúspěšná klání, vyvolávající jen pocity nenávisti vůči všem herním periferiím. Obzvláště rozhodne-li se ve váš neprospěch ve velmi populárním Overtime (prodloužení). Skilly, příběh, absence creep a jedinečné zpracování připomínají svým stylem spíše základní battlegroundy  z vanilla WOW než nadhozená FPS. Průnikovým herním prvkem je na druhou stranu spolupráce. Nepřetržitá komunikace tvoří stavební kámen vítězných týmů, k čemuž přispívá i kvalitní in-game voice chat. Hráči nejsou nuceni vyhledávat nástroje třetích stran, ale i tak se bohužel najde jen malé procento lidí, využívající tento benefit. Obrana složená z jednoho či dvou Bastionů pak často připomíná jatka, kdy se neorganizované stádo útočníků vrhá kulkám napospas. Se spoluhráčem na chatu a po boku není nemožné prorazit ani celou palisádu věžovitých Bastionů.

 

K vidění byly i prvotní taktické pokusy. Dva Bastioni krytí Pharah, Widowmaker a doplnění o offensive hrdiny, se snažili o výhru v Capture the Point. Sice se jednalo o nevydařený, avšak velice zajímavý pokus ukazující neprozkoumané a hlavně takřka nekonečné možnosti Overwatch. S ohlášením prvních profesionálních týmů bude jen otázkou času, kdy se zažijí taktická složení a formace. Neobával bych se ale ústupu lidové tvořivosti do naprostého ústraní. Mnoho hráčů dá dozajisté přednost oblíbeným hrdinům před taktickou dokonalostí.

 

Pharah (vlevo) používá svou ultimátní schopnost

 

S výše zmíněným souvisí do značné míry i otázka vyváženosti. Ačkoli se často nemusí zdát, vývojářům se povedlo i z takto silně rozličné bandy postav, porušující základní pravidla hry způsobem sobě vlastním, vytvořit ucelenou nabídku, z které vyloženě nevyčnívá žádný z nich. Byl-li bych přinucen pod hrozbou smrti ukázat na dvě nejčastěji se objevující postavy, byly by jimi Bastion a Pharah. U nich by z nerfu byli překvapení snad jen oni samotní. U Bastiona se jedná především o statický mód, v kterém je kulomet až příliš smrtícím nástrojem. Omezení zásobníku či snížení damage by mohly být jedny z možností, řešící současný stav. Obdobně pak u poletuchy Pharah, kosící svou ultimátní schopností mrtvé i nemrtvé v doletu raket.

 

 

Bastion v turret módu

 

Ultimátní schopnosti zpravidla vnášejí moment překvapení a často bývají zlomovým bodem vývoje bitvy. Oproti konkurenčním hrám tohoto bezkonkurenčního titulu se zde nevyplatí příliš vyčkávat. Pochopitelně je mnohonásobně lepší směřovat ničivé následky na protihráče než směrem mimo mapu, ale nevyužití takového bonusu v co nejkratší době zbytečně zabraňuje v opakovaném nabytí. Aktivace totiž závisí na přičinění k výhře v daném herním módu (dmg, posun payload, heal...).

 

V souhrnu se jedná o velmi povedený koncept, který si zaslouží pozornost hráčů, ale nadále i šikovnou ruku vývojářů.

 

Názory autora se nemusí shodovat s názory redakce. 

Chcete si povídat o Overwatch? Připojte se na náš Discord. Rádi vás uvidíme.